Šachy - historie
Zřejmě nejstarším předchůdcem dnešních šachů je hra zvaná Čaturanga, která byla vymyšlena v 6.století indickými filozofy. Šlo o hru čtyř armád, každá byla pod vedením rádži (označení pro indického krále). Dva hráči byli ve spojenectví proti dvěma zbývajícím. Každý hráč ovládal 4 armádní jednotky (pěchotu, jízdu, slony a loď). Hra se hraje na desce o 64 polích. Každá armáda začíná v jednom rohu. Figury jsou ve dvou řadách – hlavni figury vzadu a pěšci před nimi. O pořadí ,ve kterém budou hráči táhnout, rozhodovala kostka.
Zákaz hazardních her v Indii byl příčinou pro hraní Čaturangy bez kostky. Další změnou bylo spojení dvou armád v jednu. Jeden hráč měl dvojnásobný počet figur. Takto se hra stala zábavou pouze pro dva hráče. Změnilo se i postavení některých figur. Po těchto změnách se hra začala nazývat Čatrang.
První zmínku o Čatrangu pochází z perská knihy z roku 600. Okolo roku 650 se hra dostává i do arabských zemí,Byzance a Řecka. Existuje několik předpokladů o tom jak se hra dostala do Evropy. Jedna verze tvrdí, že hra byla přivezena Saracény do Španělska. Odtud se poté dostala do Francie. Další hypotéza říká, že Karel Veliký a byzantská císařovna Irena jeden čas pomýšleli na společný sňatek. Na jedné schůzce si vyměnili dary a právě jedním z těch, které dostal Karel byl Čatrang. Poslední a nejvíce pravděpodobné vysvětlení je přivezení hry z křižáckých výprav v arabských zemích.
Ve 13.století vznikl Alfonsův a Cottonův rukopis. Ten popisuje pravidla Čatrangu tak jak se hrál v jejich době. Hlavní figura byla pojmenovaná po perském vládci, kterému se říkalo šáh (odtud název šachy). První ministr (dnes dáma) se pohyboval stejně jako šáh tzn. o jedno pole všemi směry. Slon ( dnes střelec) se mohl pohybovat o dvě pole šikmo a pěšec se na druhém konci (poslední linii) hracího pole měnil v prvního ministra.
V průběhu dalších let se pravidla hry měnila, až se ustálila do dnešní podoby.
